Radnice v Ostrově
Radnice v Ostrově.
Budova radnice byla vždy centrem dění, svůj úřad zde vykonávali radní, probíhaly zde soudní případy byly tu také věznice i tržiště a hostinec. Jako jedna z nejhonosnějších staveb města stála na dnešním Starém náměstí a svými rozměry i výzdobou fasády vyjadřovala hrdost a bohatství zdejších měšťanů. Proto byla ve starých záznamech nazývána „klenotem města“. První, původní stavba, v gotickém slohu pocházela pravděpodobně z druhé poloviny 14. století. Jako její nejstarší součást se zachovaly středověké sklepy a přízemí, které původně sloužilo jako otevřená kupecká hala. Dvě řady sloupů nesly plochý strop. Pravděpodobně kolem poloviny 16. století došlo k nástavbě patra pro nové místnosti, které měly sloužit potřebám městské správy. Roku 1567 středověká radnice vyhořela, s ní asi i řada písemných dokladů k historii města. Při obnově radnice, kterou podpořil i sám císař Maxmilián II., byla ki jednopatrovému objektu představěna vysoká hranolová věž s hodinami. Přízemí zůstalo otevřené, ale namísto trámového stropu zklenuté křížovými klenbami. V patře vznikla plochostropá vstupní síň a rovněž plochostropá síň radní či konšelská. Přestavba byla dokončena roku 1569. První poschodí a přízemí změnilo vzhled radnice po požáru v roce 1795. Postavení věže, korunované cibulovou střechou, trvalo až do roku 1862. Došlo také k rozdělení patra novými příčkami, vestavěním schodiště do podkroví a zaklenutím radní síně. Tato přestavba padla však již v roce 1866 za oběť dalšímu, rozsáhlému požáru města. Radnice tak dostala svou poslední a dnešní podobu. Představěná věž zůstala zachován a byla opatřená značně budovu převišující štíhlou pyramidovou střechou. Vchod věží byl přístupný oboustranným schodištěm. Fasáda byla opatřena gotizujícími ozdobami. Jen dva oblouky v přízemí, zbytek podloubí, zůstaly nezměněny. Zachovaly se také z předešlých přestaveb pocházející tři reliéfní desky v čele věže, jejichž pískovcové originály byly však v roce 1931 nahrazený odlitky. Tato sochařská díla o rozměrech 0,83 x 0,75 m obsahují výjev Šalamounův soud a šlikovský znak, postavu s mečem a vahou – Iustitie (Spavedlnosti) a další výjev Zuzana v lázni a starci, se znakem salmovským. Biblická témata i symbol Spravedlnosti svědčí o soudní pravomoci městského zastupitelstva, stejně jako latinské nápisy na stěně konšelské síně. Osud původních desek není znám, čtvrtý, jen popsaný reliéf Sebeobětování pro město- Curtiův skok z hradeb, také zatím neznáme. V první polovině 20. století byla po straně objektu umístěna hasičská zbrojnice, v patře městská knihovna, v suterénu zůstala také věznice. Na poschodí byly dříve rovněž kanceláře městského zastupitelstva, spořitelna a záložna. V zadní části pak služební byt městského policisty. V poválečném období zde sídlil Městský národní výbor. Vzhledem k malým prostorám pro kanceláře byl probourán spojovací průchod do tehdejšího hotelu Radnice, kde byly některé hostinské pokoje změněny na kanceláře. Dnes, po rozsáhlé obnově v letech 1994 – 1997 je radnice, jako symbol samosprávy města, určena pro obřady a jiné slavnostní příležitosti. Také tato z řady ohrožených památek historického jádra Ostrova, svého času měla namále. Když se z radnice vystěhovala pobočka městské knihovny, byla budova ve velmi špatném stavu. Došlo dokonce i k návrhu objekt zbourat. Naštěstí se o návrhu hlasovalo a jediný hlas navíc proti návrhu radnici zachránil. Po nejnutnějších opravách sloužila pak ostrovským pionýrům. Teprve v devadesátých letech byl doceněn její význam i stavební hodnoty. Po rozsáhlých opravách zazářil tento „klenot města“ v celé své důstojnosti. Podkroví „Půda“ se navíc stalo prostorem pro výstavy, hudební a přednáškové programy. Při opravách byl také nalezen přírůstek do historické sbírek města - grafický portrét jednoho z majitelů ostrovského panství, velkovévody toskánského Ferdinanda IV.
Napsal Jiří Lázinka
Náhledy fotografií ze složky Radnice
