Kostel sv. Jakuba
Nejstarší stavební památka v Ostrově –
hřbitovní, původně farní kostel první osady, nazvané Zlawcowerde / Slávkův ostrov / je zasvěcen Sv.Jakubovi Většímu. Je svědkem samých začátků našeho města, jeho vysvěcení je kladeno do roku 1226. Kostel stál původně na vyvýšeným míastě a z některých prvků, které se zachovaly po řadě přestaveb a úprav – poslední v roce 1912 – lze usuzovat, že šlo o opevněný kostel se sídlem velmože. Oblast patřila na počátku 13. Století tehdy významnému rodu Hrabišovců, po roce 1250 podle rodového hradu pánů z Riesenburgu. Patronát nad kostelem patřil cisterckému klášteru v Oseku, založenému rovněž Hrabišovci.
Svatý Jakub Větší, který byl v druhé polovině 12. a první polovině 13. století patronem mnoha nově budovaných kostelů, patřil spolu se sv.Janem Evangelistou a sv. Petrem ke třem vyvoleným apoštolům, kteří doprovázeli Ježíše Krista a byli svědky zázraků – vzkříšení Jairovy dcery a proměnění na hoře i posledních okamžiků před Mistrovým zatčením v Getsemanské zahradě. Protože tento apoštol při šíření křesťanství v Judei a Samaři vynikal mimořádnou výmluvností a mocným vlivem stal se nepohodlným římské moci a byl roku 44. Heroldem Agrippou odsouzen, jako první z apoštolů, k mučednické smrti – ke stětí mečem. Jeho ostatky byly v 7. století údajně zázračně přeneseny do španělské Compostelly, kde byl o dvě staletí později jeho hrob objeven a nad ním postaven kostel. Město – Santiago de Compostella – se ve středověku staolo jedním ze tří nejvíce navštěvovaných poutních míst.Legenda vypráví, že svatý Jakub, původně rybář od Genesaretského jezera, pomohl zázračně kastilskému králi v boji proti Maurům. Stal se zemským patronem Španělska a jedním z nejuctívanějších světců v Evropě. Do Santiaga de Compostella putovaly z celého světa zástupy poutníků, pro které tyto namáhavé cesty, plné odříkání, znamenaly vrcholný zážitek jejich duchovního života. Byli všude ochotně přijímáni na nocleh a síť cest, které se v tomto městě zbíhaly, je dones nazývána „Jakubovými cestami“. Jde už však především o poslední úsek trasy, asi tři sta kilometrů z města Leone. Ušel je i jeden poutník ostrovský, nedávno zesnulý ing Petr Breindl. Jako poutník je zobrazován i svatý Jakub, s holí, brašnou a kloboukem či šatem ozdobeným mušlí. Někdy také jako připomínka mučednické smrti s mečem a s knihou. Mušle nebyla ve středověku jen symbolem moře, ale v přeneseném smyslu i konce světa, pevniny končící mořem. V souladu s tehdejšími geografickými představami byli mořští živočichové posledním znamením života.
Z vybavení kostela sv. Jakuba v Ostrově se zachovala kamenná náhrobní deska, osazená jednoho z vchodů na památku ostrovského purkmistra Waitzlauffa Thomase, který zemřel 30. května roku 1589. Dále barokní řezaná socha patrona kostela a zbytky oltáře. Vzácnou řezanou Pietu z počátku 16. století, která stávala na jednom ze dvou postranních oltářů, známe už jenom z fotografie, pořízené ve třicátých letech předešlého století. Ptotože kostel by minimálně využíván,byla prodána místnímu holiči , od kterého ji získal v roce 1931 tehdejší kronikář Alfréd Wolf pro malé městské muzeum, zřízené v tomto jubilejním roce v ostrovském Letohrádku. Její další osudy se dosud nepodařilo zjistit. Také obraz sv. Jakuba, který ještě v roce 1953 zdobil hlavní oltář z roku 1712, je bohužel nenávratně ztracený, stejně jako téměř všechen ostatní mobiliář. Snaha o nejnutnější úpravu této cenné pozdně románské památky vynesla však v roce 1972 doklad o dalších etapách jejího vývoje. Při bílení stěny kolem vítězného oblouku odpadly vrstvy starých výmaleb a objevily se části renesančních maleb – postavy andělů – pocházející pravděpodobně ze 16. století, z období šlikovského panství. Průzkum, který následoval, sondy na dalších stěnách a klenebních žebrech kněžiště, odkryly i části maleb starších, gotických i pozdějších, barokních.
Po rekonstrukci slouží kostel svému účelu jako památka a jako obřadní síň.
napsala - Z. Čepeláková a L.Hanzlová grafika - J.Lázinka
Náhledy fotografií ze složky Kostel sv. Jakuba
