Dům U Černého orla
Dům U Černého orla čp. 148 na Jáchymovském předměstí města Ostrova
V Ostrově na náměstí U brány, na křižovatce ulic Jáchymovská, Hroznětínská a Školní, stojí dům čp. 148. Býval zájezdním hostincem zvaným U Černého orla. Z minulosti jej mnozí znají jako školní družinu a jídelnu. Léta opuštěn chátral a jeho stav nevzbuzoval příliš touhy do něj vstoupit. Několikrát se dokonce uvažovalo o jeho zbourání. Naposledy se vášnivě diskutovalo o jeho demolici na počátku 90. let 20. století, kdy měl být odstraněn jako dopravní "špunt" výjezdové komunikace na Hroznětín. Podařilo se jej sice před demolicí zachránit, ale až do dnešních dnů zůstal nevyužitý. Přes jeho nevábnou podobu se ale nejnovějšími průzkumy ukázalo, jak je dobře, že nebyl zbourán.
Dům U Černého orla čp. 148 patří k významným domům historického jádra města Ostrova. Stojí na historickém Horním předměstí, severně od někdejší Horní brány a příkopu při městských hradbách. Ve své celistvé hmotě skrývá pozůstatky goticko-renesančního domu ze středověké zástavby města. Dokládá historickou stopu nejstaršího urbanismu středověkého předměstí. První písemná zmínka o hostinci před Horní branou - "vor dem oberen Tore", pochází z roku 1570. Tehdy dostal od městského zastupitelstva výjimečné povolení až do odvolání „Gastung" (tj. vydržování hostů). Právo vydržovat hosty měly do té doby jen hostince uvnitř městských hradeb. Nejstarším jednoznačně jistým svědectvím existence domu je jeho zachycení na rytině Zachariase Lesche z roku 1642 i na známé Merianově rytině z roku 1650. Na místě nynějšího sledovaného domu čp. 148 jsou tu zobrazeny dva vedle sebe postavené objekty se sedlovými střechami obrácenými štíty do dnešní Hroznětínské ulice, které spojuje jeden společný dvorek za domy. Ten byl ohrazený na straně do dnešní Školní ulice zdí, na dalších stranách zřejmě jen plaňkovým plotem. Nárožní dům je tu zobrazen jako patrový a širší, a situovaný více do ulice, sousední objekt je nižší, zřejmě dřevěný, přečnívající více do prostoru dvora. Na dvorní průčelí vyššího nárožního domu navazuje zhruba čtvercová zahrádka, možná kuchyňská zahrada. Nárožní dům je zakreslen jako poměrně velký objekt o pěti okenních osách směrem do boční ulice a zhruba čtyřech osách do dvora, největší vzhledem k sousedním objektům, zřejmě stodolám při ulici (celkem jich zde stálo pět vedle sebe).
V roce 1715 se zmiňuje hostinský „U Černého orla" Lorenc Grimm (Grünes), který zde působil již od roku 1691. K domu patřila kromě šenkovního a hostinského práva i řeznická živnost, nacházela se zde stodola, stáje a zahrada. V období vrcholného a pozdního baroka, po požárech města z let 1734 a 1759, kdy byla zasažena severní část města s Horní branou a předměstím, byl dům upravován. Při prodeji hostince v roce 1764 řezníkovi Ignáci Fellinghauerovi se vyhotovil popis domu, kde se zmiňuje vodní, hostinské a řemeslné právo, povolení prolomení nové brány, průchodu na dvůr v zahradní zdi. S tím souviselo i řešení odvodu vody do vodního příkopu u městských hradeb pomocí "staré" chodby ze sklepa domu. Po dalším požáru města roku 1866 získal svou současnou podobu s novorenesanční fasádou. Až do roku 1945 zde fungoval známý hostinec U Černého orla.
Typologicky i stavebně-historicky zastupuje dům čp. 148 téměř všechny kapitoly průběhu stavebního vývoje města Ostrova. Nejstarší částí domu je východní polovina, v hloubkové dispozici podél dnešní Školní ulice. Zadní část domu je podsklepena, přičemž zdivo z lomového kamene s nízko nabíhající kamennou valenou klenbou je ještě středověkého původu z pozdně gotické stavební etapy. Na klenbě se zachovaly charakteristické otisky bednění, vzniklé při stavbě klenby. Cihelné doplňky datují stavbu již do období renesance. V přízemí se nacházela vstupní síň, přístupná z Hroznětínské ulice a velká šenkovní místnost u ulice Školní. Do suterénu se původně vstupovalo přímo ze šenku, dosud se zde zachovalo zaslepené schodiště se šikmo sbíhající valenou klenbou. Dnešní schodiště bylo posunuto při pozdně barokní přestavbě domu, kdy došlo i k novému osazení staršího, pozdně gotického či renesančního portálku na vstup do suterénu (původně byl patrně ve vstupu do domu). O jeho druhotném zasazení svědčí starší portál dochovaný v boční traktové zdi, který býval původně průchodem na dvůr. Zdivo přízemí provedené z lomového kamene s armovaným nárožím pochází nepochybně ještě z období pozdní gotiky, následně bylo doplněno odlišným kamenným a cihlovým zdivem s použitím řady starších kamenických článků. Nalezeny byly také pozdně gotické a renesanční omítky s fragmenty malované výzdoby v nadpraží okna jihozápadního nároží, ve formě rámování silnější a tenčí linkou v tmavě šedém tónu.
V barokním období, po požáru města z roku 1734, byl dům rozšířen o přístavbu při Hroznětínské ulici. Tomu dosvědčuje jak zalamovaný půdorys, tak i charakter zdiva včetně omítek. Původně se zde nacházel volný dvůr ohrazený kamennou zdí. Při výkopu kanalizace zde byly odhaleny i fragmenty kovářské strusky, které mohou dokládat buď existenci nějakého staršího hutního provozu přímo na tomto místě, nebo nějakou formu úložiště tohoto materiálu před hradbami středověkého města. Ve střední traktové zdi, která byla původně obvodovou zdí, byl odhalen záklenek z cihlových tvarovek nepochybně renesančního původu. Renesanční vstup ze dvora byl zazděn patrně v souvislosti s přístavbou, která v první fázi mohla sloužit buď pro ustájení koní zájezdního hostince, nebo pro dobytek před porážkou v rámci řeznické profese majitele domu.
Po dalším požáru města roku 1795 došlo i k úpravám domu U Černého orla, kdy byl přistavěn v západním koutu dispozice záchodový rizalit. Na samém slohovém zlomu pozdního baroka a klasicismu byly definitivně určeny a funkčně propojeny prostory výčepu, provozních místností za ním (kuchyně, komory), stájí či řeznického krámu. Patro a sklep byly zpřístupněny novým schodištěm a v patře spojeny novou chodbou hostinské pokoje. Ze zachovaných barokních prostorů je nejcennější prostor při Hroznětínské ulici, který byl zaklenut čtyřmi poli plackových kleneb, k jejichž podepření byl druhotně použit starší, ještě renesanční pilířek. Rovněž síň, chodba za původním vstupem z Hroznětínské ulice, byla nově sklenuta čtyřmi plackami s pasy pozdně barokního typu, a s ním souběžný prostor schodiště do patra. Podobně i v patře je chodba sklenuta dvěma plackami s pasy a mělčí plackou nástupu ke schodišti na půdu.
Objekt však skrýval ještě další tajemství. K provedení plochých stropů použili barokní stavitelé masivních hraněných trámů, mezi něž byly vloženy masivní fošny z půlkulatiny. Ve vstupní síni, schodišti i přilehlých chodbách se více méně samovolně odkryly nástěnné malby soklů, které pocházely ještě z renesance, baroka a klasicismu. Na fasádě byly odhaleny starší malované nápisy označující hostinský provoz domu s názvem Gasthof zum Schwarzen Adler a Fremdenzimmer. Největší překvapení se ale objevilo v podkroví domu. Ve východním traktu, podél Školní ulice, se zde dochovala starší část krovu sestávající ze čtyř vazeb ležatých stolic. Zavětrování tvoří pásky s profilovaným ústupkem, které přecházejí přes rozpěry až k hambálkům s ponecháním volné mezery. Podoba a způsob provedení vychází ještě z renesančních typů krovů. Provedená dendrochronologická analýza dřevěných prvků krovu (sčítání letokruhů) pak tento předpoklad potvrdila. Tento krov byl sestaven ze stromů kácených v zimním období přechodu roku 1558-1559. Uvedená krovová konstrukce je tak nejstarším rozpoznaným krovem v Ostrově. Ten zde zůstal zachován i přes všechny požáry, které v letech 1567, 1607, 1734, 1795, 1841 a 1866 ničily město (bližší údaje o požárech města Ostrova mohou čtenáři najít na stránkách https://schlackenwerth-minulost.estranky.cz/).
Dům U Černého orla se svým renesančním krovem je tak unikátem a má značnou památkovou hodnotu nejen pro Ostrov. Řadí se tím mezi nejvýznamnější stavební památky Karlovarského kraje a má i významný přesah nadregionální, celorepublikový. Srovnatelný je například s historickými krovy města Chebu, kde unikátně zachované historické krovy představují nejstarší zástupce daných typů na našem území. Tento unikát povýšil již tak mimořádný historický význam města Chebu v kontextu celé České republiky. V žádném jiném českém městě není dochován tak pestrý a přitom ucelený soubor historických krovů. Chebské krovy jsou fenomén, který svým významem přesahuje hranice republiky a možná i střední Evropy. Turistické infocentrum města Chebu vytvořilo přímo prohlídkovou trasu, která provádí návštěvníky po půdách městských domů na chebském náměstí a představuje technické památky vysoké historické hodnoty - krovy zkonstruované v různých staletích, jedinečnou řemeslnou zručnost a geometrickou představivost našich předků. A stejný význam má i krov domu U Černého orla v Ostrově. Mimo oblast města Chebu se řadí k nejstarším rozpoznaným krovům na území Karlovarského kraje. Touto rozpoznanou hodnotou se tedy kulturně historické i památkové hodnoty domu U Černého orla v Ostrově výrazně zvyšují a dům se tak stává velmi cenným objektem nadregionálního významu.
Stejně jako krov, byl zachráněn, téměř na poslední chvíli díky novému vlastníkovi, i celý dům. Všechny cenné konstrukce a prvky zůstaly zachovány, včetně torzální výmalby interiéru, která byla zafixována a opatřena krycím vápenným nátěrem. Ve veřejných prostorách domu, ve vstupní síni v přízemí i v patře, je znovu replikována i charakteristická malba soklů. Celý dům se po obnově fasády vrátil do podoby po posledním požáru města z roku 1866, kdy proběhla poslední hodnotná úprava vnějšího pláště a opět tvoří výraznou dominantu náměstí U brány, původního Jáchymovského předměstí starého města Ostrova. Nezbývá než vlastníkům domu poděkovat za jeho záchranu.
Mgr. Lubomír Zeman
Náhledy fotografií ze složky Dům U Černého orla
