Rohrerův (Šlechtův) mlýn
Mlynářství byla v minulosti výnosná živnost, ale nikoliv pro mlynáře, nýbrž pro vrchnost. Ze všech mlýnů byly povinné dávky v naturáliích, které byly poměrně těžko splnitelné, takže se žádný mlynář dlouho neudržel. Docházelo proto k častým výměnám mlynářů. V Ostrově byla v 16. století provozována mlynářská živnost v pěti mlýnech. Jedním z nich byl Nový mlýn (Neumühle). První zmínka o tomto mlýně pochází z roku 1570. V této době mlýny vlastnili měšťané, jenom Nový mlýn v roce 1570 zakoupila rada města a najala mlynáře. Mlýny časem přešly jeden po druhém do majetku vrchnosti. Pouze Nový mlýn byl v době procesu majetkem měšťanů. V roce 1682 byl i tento mlýn majetkem vrchnosti. V roce 1695 činily dávky Nového mlýna 35 str. pšenice, 115 str. žita, 25 str. otrub a 36 str. moučného prachu ke krmení. Strych (korec) je 93 l. Na místo názvu Nový mlýn se objevil (1740) název Rohrerův mlýn. Kolem roku 1717 provozoval na tomto mlýně živnost Mathes Linhart. Jeho žena byla dcerou Michala Antonína Rohrera, purkmistra od roku 1700 a je pravděpodobně možné, že jeho tři synové působili na Novém mlýně a při jeho odchodu dál mlýn nesl jeho jméno. V roce 1742 byla k Rohrerovu mlýnu přistavena pila. V roce 1771 celá budova shořela. Vrchnost ji však brzo znovu obnovila. V tomto mlýně byl odjakživa mlet slad pro měšťanské pivovary. Mlýnský areál měl v horní části pilu a v dolní obytný dům, hospodářské budovy a vlastní mlýn. Budovy sahaly až k mostu Jana Nepomuckého. Na začátku 20. let 20. století byl uváděn jako majitel Rudolf Smith, starosta od roku 1906 do roku 1915 a župní velitel hasičů, potom Emil Wolf – Schmidt. Po Wolf – Schmidtově rodině, která byla bezdětná, převzala tyto nemovitosti rodina Lihlova. Jejich syn Karel později tento majetek převzal. K Rohrerovu mlýnu patřilo také velké hospodářství. Mlýn měl 2 mlýnská kola o průměru 3,78 m a šířce 2 m, která byla v roce 1931 nahrazena dvěma turbínami o výkonu 13,5 a 17,5 HP. Turbíny nesloužily k pohonu generátoru k výrobě elektrického proudu, ale k pohonu zařízení mlýna a pily. Na výtoku ještě na konci 19. století stála stoupa na vydělávání kůže, poháněná kolem na spodní vodu. V roce 1945 se stal národním správcem mlýna Jan Šlechta. Mlynář Karel Lihl zde bydlel a pracoval až do odsunu. Po roce 1948 mlýn převzalo do správy hospodářské družstvo. V roce 1949 byl mlýn pro malou kapacitu uzavřen. Potom zde sídlil geologický průzkum a v roce 1966 byly budovy zbourány.
Napsal Jiří Lázinka
Náhledy fotografií ze složky Rohrerův (Šlechtův) mlýn
