Výroba skla v Ostrově v 17.století
V dnešní době toho o této činnosti v Ostrově víme velmi málo. Jde hlavně o výrobu rubínového skla. Výrobě rubínového skla se hlavně věnoval Julius František jako součásti svých alchymistických pokusů. Experimentoval ve velkém zahradím domě (letohrádku) v zámecké zahradě. Novověký vynález zlatého rubínu vzešel z prostředí evropských alchymistů, kde byl jakýmsi vedlejším produktem na cestě k výrobě kamene mudrců. U zrodu technologie potřebné pro výrobu rubínového skla barveného zlatem, stál alchymista, chemik a sklářský technolog Johan Kunckel, který zvládl postup výroby dutého skla, ale také skla rubínového s použitím zlata jako první ve velkém rozsahu. Červené rubínové sklo pro nesnadnou přípravu a drahou výrobu, bylo dříve majetkem jenom velmožů a panovníků, jejichž klenotnice a tabule zdobilo. Julius František získal recept na výrobu rubínového skla od Johana Kunckela. Kunckel potvrdil, že sdílel svá tajemství s vévodou Juliem Františkem ze Sasko-Lauenburgu, který pravděpodobně provozoval sklárnu na jednom ze svých českých panství, Schlackenwerthu. Vévoda se zabýval zejména zhotovováním rubínových sklenek a pohárů, které se zachovaly v jeho pozůstalosti. Jelikož měl na Zákupsku vlastní skelnou huť mohl výrobky z rubínu vyrábět tam. Dalším důkazem této výroby jsou dopisy jeho podkoního, který se často zmiňoval o malém doktorovi, který spolu s lékárníkem připravoval zlatý prach sloužícího k výrobě rubínového skla. Zajímavé také je to, že v Zákupech záměstnával ostrovského sklářského mistra Eliase Wolfa. Otázkou je, proč by působil sklářský mistr v Ostrově, ve kterém by nebyla sklárna. Tenkrát se asi těžko jezdilo za prací jinam. Existenci sklárny v Ostrově, nebo poblíž, dokazují nálezy drobných střípků skla v omítkách ostrovských zámeckých staveb pocházejících z té doby. Zůstává otázkou, zda se známé nádoby z rubínového skla vyráběly ve Schlackenwerthu, Vimperku nebo na jiném, dosud neznámém místě. V Mnichovské rezidenci císařovny Marie Amelie bylo nalezeno sedm šroubových lahví lokalizovaných do Schlackenwerthu. Ve státním museu v Berlíně je dvojice lahví z rubínového skla se zlatými úchyty a šrouby, které také asi pocházejí ze Schlackenwerthu, ze sklárny Julia Františka, před rokem 1689. Ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze je pohár s víkem a dvě láhve se zátkami, které dříve vlastnil hrabě Nosticz. To vše jsou mistrovská díla. Barva je světlá, směřuje k fialovéa prakticky žádný povrch nebyl ponechán bez řezané výzdoby. Zpracování je vynikající a je jednoznačně standardem pro následnou výrobu skla v Čechách.Také dcera Julia Františka Sibylla Augusta měla údajně vlastní sklárnu a sbírku skla. Mezi křehké poklady její sbírky skla patří některé neobvyklé nádoby. Říkalo se jim vtipné nádoby a na pití z nich byl většinou zapotřebí určitý trik. Kde se sklárna nacházela není dosud známo.
Zpracoval Jiří Lázinka
Náhledy fotografií ze složky Výroba skla v Ostrově v 17. století
