Velké požáry města
Požáry patřily v dřívějších dobách k velkým pohromám. Domy byly z větší části stavěné ze dřeva, takže při vzniku požáru shořela velká část města. K nejstaršímu známému velkému požáru v Ostrově došlo v pondělí 16. června r.1567, kdy celé město lehlo popelem. Požár vypukl v 9 hodin večer u krejčovského mistra Knypfela v Dlouhé ulici. Podle jiných zpráv měl být oheň založen na několika místech. Protože lidé již spali, požár se šířil bez překážek do všech stran. Trval čtyři hodiny a přeměnil město v hromadu popela. Veškeré budovy, mezi nimi radnice, kostel, škola, fara a tři pivovary se staly obětí plamenů. Pouze šlikovský zámek zůstal zachován. Shořelo 116 domů ve městě, 16 na předměstí a 31 stodol a o život přišlo 15 lidí. Ze založení požáru byli obviněni tři paliči, kteří byli ještě v týdnu požáru upáleni. Hrabě Jáchym Šlik se postaral, aby lidem kteří přišli při požáru o majetek byla poskytnuta pomoc a podpora. Na příkaz císaře Maximiliana obrželo město od české komory 300 tolarů na opětné vybudování kostela a školy. Výstavba města začala brzo a byla podpořena přidělováním dřeva poškozeným. Při stavbě domů se tentokrát mělo více dbát na zabezpečení proti požárům a každý dům měl mít komín. Radnice byla obnovena v roce 1569 a kostel v roce 1572.
Další velký požár 15. srpna 1607, který zničil celou jihozápadní část města s polovinou náměstí, kostelem, farou i školou. Shořel také městský pivovar u kostela a mlýn ve městě. Oheň přeskočil i na Prašnou věž a dostal se do starší části města – nynější Staroměstské ulice. Celkem shořelo třicet šest obytných domů a osm řeznických krámů přímo ve městě, sedmnáct domů ve Starém městě a jedenáct stodol.
28. prosince 1691 zničil velký požár šlikovský zámek. Z jeho zbytků byla nejdříve postavena stáj pro 36 koní a později byly nad ní zřízeny byty(1705). Za to, že požár nepoškodil město, poděkovala markraběnka Franziska Sibylla Augusta zřízením kaple sv. Floriána (1692-1693).
V roce 1734 zničil požár půl města. Dne 10. února, v pátek večer v půl šesté vypukl na předměstí u koželuha Augusta Ullerspergera ve stáji požár, který zavinila služka při krmení dobytka. Požár se rychle rozšířil na sousední domy. Brzy shořelo celé předměstí. Vítr hnal požár směrem k horní bráně, která i s věží po půl hodině začala hořet, od ní i domy po obou stranách. V 11 hodin hořela radnice a přilehlé domy na náměstí. Kromě radnice, horní věže, pivovaru a vrchního úřadu shořelo 104 měšťanských obytných domů a 36 stodol s velkým množstvím obilí, vozy, dobytkem a krmivem. Jáchymovské předměstí, Dlouhá ulice a přilehlá strana náměstí od radnice dolů lehly popelem. Po tomto velkém požáru byly vydány přísnější bezpečnostní předpisy. Nový hasičský řád opakoval a rozšiřoval dosavadní bezpečnostní pravidla. Návod k těmto předpisům přiděloval každému cechu určitou práci (1735). Vrchní úřad vyžadoval hlavně, aby dozorčí denně kontrolovali stav protipožárního zařízení a aby panskému úřadu podávali zprávu.
Při požáru v roce 1795 shořely mimo Palác princů i jiné budovy, městský kostel, fara a škola, právě nově zřízená radnice(1793), 114 domů ve městě se stájemi a s dvaceti plnými stodolami. V Paláci princů oheň zničil všechno vnitřní zařízení a střechu. V roce 1805 byl Palác princů provizorně zastřešen, byly v něm vybourány příčky a ukládalo se tam seno a sláma. V tomto roce byla také zbourána část jeho západního křídla a ponechána pouze křídla východní a jižní. Obnova města byla provedena jen s velkými svízeli a budovy byly dostavěny jen potud, pokud finanční možnosti to dovolovaly a jak to vyžadovala nezbytná nutnost, ubytování rodin a aby mohly být obnoveny živnosti. Ještě roku 1802 byly zčásti shořelé domy neobydlené, i věž radnice byla dohotovena až v roce 1802. Domy se po požáru stavěly již celé z cihel, komíny byly zděné a střechy pokryty šindelem.
Dne 8. května 1841 kolem druhé hodiny odpolední udeřil blesk do domu v Horní ulici směrem na Jáchymov , přičemž vyhořelo 7 domů a 6 stodol. Při tomto požáru byla také zaznamenána ztráta jednoho života.
Dne 9. Května 1866 v 7,30 hodin vznikl z neopatrnosti v domě č.95 v Dlouhé ulici požár, který se šířil ohromnou rychlostí. Zakrátko přeskočily ničivé plameny velmi úzkou ulicí na protilehlé domy. Dolní část Dlouhé ulice byla v jednom ohni a přispěchavší domácí stříkačky byly příliš slabé, takže zuřivý živel nemohly zastavit. Krátce po 8. hodině začaly hořet na pravé straně náměstí všechny domy, které byly zadní stranou spojeny s domy v Dlouhé ulici. Po 9. hodině začal hořet hostinec Důchodní dům a ještě větší obavy nastaly když z věže městské radnice vyšlehly jasné plameny. Naskytl se žalostný pohled, když i budovy, které se zdály odolné proti ohni, byly zachváceny zuřícím požárem. S ohněm bojovali místní i okolní hasiči . Celkem bylo do boje s ohněm nasazeno dvacet šest hasičských stříkaček. Kolem druhé hodiny bylo již největší nebezpečí zažehnáno. Oheň zničil od půl osmé hodiny ranní do druhé hodiny odpolední celou Dlouhou ulici a pravou stranu náměstí s radnicí – celkem 66 domů i s přilehlými přístavbami. Hasilo se po celou noc, neboť na některých místech se plameny objevovaly znovu. Po zničujícím požáru počalo město znovu vstávat z popela. Budova radnice dostala při této obnově svou dnešní novogotickou podobu.
Dne 22. května 1914 bylo město postiženo zhoubným požárem v dnešní Žižkové ulici, při kterém šlo údajně o pomstu, neboť mu předcházela serie anonymních dopisů. Přesto, že hořící dům č.p. 116 byl stržen, šířil se oheň dál a brzy se přiblížil i k farnímu kostelu. I když hořelo v těsném sousedství, kostel naštěstí odolal. Na druhé straně ulice oheň pronikl až ke kostelu a ke starému mlýnu. Kolem jedenácté hodiny se podařilo požár zastavit. Přesto zničil celkem 13 domů v Žižkové ulici a tři domy na náměstí. Poškozené domy se obnovovaly postupně, zcela vyhořelé domy byly však už stavěny kvůli rozšíření ulice na ustoupené stavební čáře.
V prosinci roku 1944 došlo na zámku k požáru, který byl založen úmyslně. Bylo zde totiž zřízeno velké výstrojní skladiště oddílů SS, kde byly v době všeobecného nedostatku uloženy zásoby textilu a jiného zboží. Toto skladiště bylo zapáleno oddíly SS, aby se zakryly ztráty způsobené krádežemi, ze strany těch, kdo měli skladiště střežit. Při požáru byla zničena i střecha zámku.
Vinou všech těchto požárů ztratilo město mnoho důležitých archivních materiálů, týkajících se dějin města i bezpočet historických památek. Jeho obyvatelům způsobil pak každý oheň další utrpení a ztráty.
Použitá literatura a obrazové materiály:
Dějiny města Ostrova - zpracoval kolektiv autorů za redakce L. Zemana
Dějiny města Ostrova - sepsal Josef Kühnl
Stručné dějiny města Ostrova – sepsal P. Wenzl Sommer
Ottův slovník naučný
Internetové stránky
Napsal Jiří Lázinka
Náhledy fotografií ze složky Velké požáry města
