Trestní záležitost mušketýra Petra Barse.
Dne 17. ledna roku 1669 kolem desáté hodiny večerní uprchl mušketýr Peter Reinhardt Barß a svým druhům Ulrichu Andreasovi, synu Heidtmannovu, a Jakobu Adamovi odcizil kožené kalhoty, kabát, klobouk, 2 páry punčoch, červený šátek spolu s 2 rýnskými tolary v hotovosti, vše v celkové hodnotě 12 rýnských. Byl pronásledován a dopaden na Winischen poli, asi půl míle před Hamburkem, na území Holštýnska, u poštovního vozu.
Poněvadž však hospodský, bez předchozího vědomí tamní vrchnosti, nechtěl dovolit, aby byl odveden, byl nakonec přesto přiveden zpět v dobrém pořádku a dopraven sem do vazby.
Vyšetřovací články,
podle nichž byl zajatý mušketýr Peter Reinhardt Barß řádně vyslýchán.“
1/ Jak se jmenuje a kolik mu je let?
Výpověď: Jmenuje se Peter Reinhardt Barß a je mu přibližně 21 let.
2/ Kde se narodil a kde jsou jeho rodiče?
Výpověď: Narodil se v Oben v Oldenburské zemi.
Jeho rodiče ještě žijí a bydlí tamtéž.
Otec je správcem a matka dcerou sedláka.
Bratr jeho otce je starosta v Glückstadtu.
3/ Zda chodil do školy a zda zná Desatero přikázání?
Výpověď: Říká, že ano, a že umí číst a psát.
4/ Když odešel od svých rodičů, kde se tehdy zdržoval?
Výpověď: Říká, že přišel do Holandska a tam sloužil na lodi jako plavčík. Odtud pak odešel do münsterské války, k jistému kornetovi jménem Münch u regimentu Gorgase, kde sloužil jako sluha.
5/ Jak se odtud dostal pryč?
Výpověď: Protože s ním kornet zle zacházel, odešel od něj
a vzal si s sebou pouze své vlastní věci.
6/ Kam se poté dostal?
Výpověď: Poté vstoupil do švédské armády jako mušketýr pod velením kapitána Halckena v Pomořansku.
7/ Jak se odtud dostal pryč?
Výpověď: Svůj odchod si vykoupil za 10 říšských tolarů, které měla u sebe jeho žena.
8/ Má ženu?
Výpověď: Říká, že ano, oženil se s ní před necelými pěti čtvrtěmi roku (tj. přibližně před 15 měsíci) v Hamburku, oddal je kněz u kostela sv. Michaela v Hamburku, že jí tam napsal, že je dcerou majora.
9/ Jak se dostal do této služby?
Když před Vánocemi odešel ze švédských služeb, přišel sem do Ratgeburgu a dobrovolně se nechal naverbovat jako mušketýr od poručíka, který mu dal půl říšského tolaru jako zálohu, ale ještě nepřísahal.
10/ Jak dlouho zůstal v takové službě jako mušketýr?
Výpověď: Asi 13 dní.
11/ Proč utekl a jak to udělal?
Musel přiznat, že když zde spatřil Jakoba Adama ve službě,
který jej poznal a věděl, že on utekl ze švédské a münsterské služby,
prosíl jej, aby ho neprozradil. Dne 17. ledna v noci kolem 10. hodiny pak potají odešel z města Ratzeburg přes zamrzlou vodu za katedrálou a s sebou odnesl:
1/ jeden kabátec (koller),
2/ jeden kabát,
3/ jedny kalhoty,
4/ dva páry punčoch,
5/ jeden klobouk,
6/ jeden červený šátek
spolu se 3 lübeckými stříbrnými mincemi, které měl zastrčené v kalhotách. Jeden sedlák z Einhaus ho odvezl do Lübecku,
jemuž za to dal 16 šilinků, a tvrdil, že je voják.
Kabátec v Lübecku prodal za 8 lübeckých šilinků,
s úmyslem jej později znovu vyplatit.V Lübecku se zdržel jen 2 hodiny, odtud pokračoval poštou do Hamburku,
ale ještě dříve, než poštovní vůz do města dorazil,
byl dopaden v jedné vsi před Hamburkem a přiveden sem.
Vše, co odnesl, bylo stále u něj, kromě peněz.
12/ Zda dobře ví, jaký trest stihne toho, kdo dezertuje a přitom spáchá krádež?
Výpověď: Řekl, že po celý svůj život byl ve vojenské službě
a soudnímu řádu nerozumí.
Poněvadž obviněný vedl nestálé (rozporuplné) řeči, byla provedena další zjištění a od Jakoba Vetkena, tehdejšího lajtnanta pod Gorgasovým regimentem v münsterské válce, bylo potvrzeno, že obviněný z města Ahlen uprchl od svého korneta a s sebou svedl i jednoho mladého lajtnanta, k tomu odnesl cestovní kufr s bílým prádlem a přeběhl k Braniborským. Při této nové verbovací službě pak tvrdil, že nikdy nebyl vojákem a že přišel k újmě v Holandsku. Proto mu bylo důrazně doporučeno, aby se k pravdě přiznal,
a on podle článku 7 nakonec doznal, že potají odešel ze švédské služby při redukci vojska u Anklamu, protože tam dostávali jen komisní chléb a nebylo z čeho žít.
A když nebyl usvědčen jen předkládáním důkazních listin,
byl i přiměřeně mučen, přiznal se pak po uvolnění z pout dobrovolně,
že také tehdy, když sloužil v Holandsku na lodi, uprchl,
protože měl jako lodní pacholek již dříve odjet do Cansie
a za to dostal peněžitou pokutu. Stejně tak se později přiznal,
že svému kornetovi, u něhož sloužil,
odnesl šest košil a tři šátky na krk.
Dále se pak přiznal podle článku 11,
že nalezl a odcizil 2 říšské tolary a 6 zlatých,
ukryté v kalhotách.
Dne 26. ledna byl nad tímto případem veden válečný soud.
Vězni byla jeho dřívější doznání znovu jasně přečtena,
při čemž na nich znovu setrval,
a poté soudci nad ním vynesli své rozhodnutí.
1/ Dva řadoví vojáci a mušketýři Michael Hammer a Jachim Torrebeck.
Doporučili, aby byl vězeň vydán do rukou kata,
aby mu byla obě uši uříznuta
a aby mu byl na čelo vypálen obraz šibenice.
2/ Kaprál Johann Sekerin a svobodník Hanns Stamhudt.
Jejich názor byl, že má být vyškrtnut a cejchován.
3/ Hinrich Schaas, šikovatel, a Christoff Kritznes, seržant.
Jejich názor byl, že má být cejchován, protože nepřísahal, a pak kvůli krádeži zbičován katem.
4/ Fendrich Grothaußen.
Protože se vězeň nechal ochotně vyslechnout a bez odkladu přiznal, měl by být vyškrtnut rukou kata, stejně tak označen cejchem na tváři a následně navždy vyhoštěn z tohoto vévodství jako nečestný.
5/ Pan dvorní rada Bunckenburg.
Protože uprchlík dosud zde nesložil žádnou přísahu a z tohoto důvodu podle válečného práva ještě neztratil život, avšak přesto po přijetí peněz a příslibu služby utekl, a to nepřípustným způsobem přes led, a rovněž své druhy takto okradl, což by jinak bylo možné trestat šibenicí, a je také známo, že již dříve několikrát uprchl;
tak by podle povahy věci mohl být potrestán veřejným pranýřem a cejchem na zádech (aby, když bude nucen vyhýbat se společnosti, neměl příležitost páchat další zlé skutky), a zároveň vypovězen ze země s povinností složit slib věčné přísahy a pod mocí nejvyšší zemské vrchnosti omilostněn.“
6/ Pan major a velitel.
Protože tento uprchlík dosud nesložil žádnou přísahu a přesto se dopustil nepatřičného činu, mohou mu být katem uříznuty uši; a pokud jde o krádež, za kterou by si sice dobře zasloužil oprátku, může jej však vysoká zemská knížecí vrchnost omilostnit trestem pranýře .
Trestní záležitost Petra Reinhardta Barse.
Překlad - Jiří Lázinka
Náhledy fotografií ze složky Trestní záležitost mušketýra Petra Barse.
