Ostrovské „bílé zlato"
Donedávna věděl v Ostrově málokdo, že zde v letech 1874-1948, tedy bezmála tři čtvrtě století, působila továrna na porcelán Pfeiffer a Löwenstein. Její vynikající produkce patřila, hlavně v první třetině dvacátého století, mezi vrcholy tohoto oboru u nás, známá hlavně pod značkou PULS. Zakladatele porcelánky – Josefa Pfeiffera st. a Ludvíka Löwensteina vystřídali na přelomu století jejich synové – Josef Pfeiffer ml. a Rudolf Löwenstein. První vedl výrobu, druhý obchodní záležitosti. Oba na úctyhodné úrovni. Rozsah produkce, užitkový, dekorativní, figurální a varný porcelán, potvrzuje i stále se rozrůstající areál budov, pozdější Závod mechanizace a automatizace. Porcelánka tu měla blízkou přípoj na hlavní trať Praha-Cheb, dostatek vody, nedaleko zdroje kaolinu i uhlí a také dostatek pracovních sil, nejen z města, ale i z podkrušnohorských vsí. Ve špičkové kvalitě výrobků hrál roli kontakt s prestižním vídeňským sdružením Weiner Werkstäte – Vídeňské dílny, vedené prvořadými výtvarníky. Ostrovská porcelánka realizovala návrhy jejich tvarů a stala se pro ně téměř jediným dodavatelem. Kvality této produkce potvrzuje i řada ocenění, kromě jiných na mezinárodních výstavách v Rio de Janeiro (1923) a v Paříži (1925, 1937), stejně jako rozsah exportu do Evropy i zámoří. Výroba skončila po válce (1948) pro nedostatek školených pracovníků a areál převzaly závody, související s šířícím se uranovým průmyslem. Ostrovský porcelán upadal v zapomnění. Na konci 90. let začal Spolek města Ostrova shromažďovat to, co ještě zbylo z ostrovské produkce, svědky jedné z historických kapitol našeho města. Ostrov tak vlastní velikou sbírku, která dokládá dobové proměny tvarů a dekorů. A co hlavně, dnes je tato vývojová řada pro veřejnost vystavena ve vitrínách zámecké dvorany i s podrobnostmi zajímavé historie továrny i jejich majitel Mgr. Zdeňka Čepeláková
Náhledy fotografií ze složky Ostrovské „bílé zlato"
